|
|
 Lékařská služba za války 6.2.1942 Ježto jest naprosto nutno co nejvíce omeziti spotřebu pohonných látek pro automobily, při volání lék... Pokračování ESKA vyjíždí 6.2.1962 Dopravní podnik města Pardubic zavedl od 29. ledna novinku, o které už jistě také víte. Na lince čís... Pokračování Ošetřovatelky budou mít vysokoškolské studium 7.2.2002 Nový bakalářský studijní program otevře pardubická univerzita. Ve spolupráci s Vyšší zdravotnickou š... Pokračování Český rozhlas Pardubice stále společně s Hradcem 8.2.2002 Dokud Český rozhlas nezřídí v Pardubickém kraji skutečně samostatnou sta nici, budou se muset obyvat... Pokračování Obchvat nejdříve v roce 2007 8.2.2002 Otevření jihovýchodního obchvatu se oby vatelé Pardubic dočkají nejdřív v roce 2007. A to i přesto, ... Pokračování 
Další zboží zakoupíte v E-SHOPU  Poslední příspěvky:
 Antimrazík projíždí každou noc zmrzlými Pardubicemi 3.02.2012 Dnešní ranní teploty v Pardubicích těsně atakovaly dvacátý stupeň pod bodem mrazu. A tak není divu, že tyto arktické teploty způsobly hned několik problémů. Kupodivu nejmenší problémy letošní mrazy zatím působí vozidlům městské hromadné dopravy přímo ... Pokračování Modernizace letiště je v pořádku, evropské peníze potečou dál 2.02.2012 Cena projektu, jehož prostřednictvím je v současnosti modernizováno technické zázemí civilního letiště v Pardubicích, je cenou obvyklou. Takový je závěr znaleckého posudku, který měl odhalit případné pochybení při výběru zhotovitele této veřejné zaká ... Pokračování Jízdné v trolejbusech od dubna podraží 1.02.2012 Od dubna se v Pardubicích zvýší ceny jízdného v městské hromadné dopravě. Dopravní podnik města Pardubic k úpravě tarifů nutí zvyšující se provozní náklady, ale zejména od ledna platné navýšení daně z přidané hodnoty z deseti na 14 procent. U jednotl ... Pokračování Bezdomovce ochrání před mrazy kryt CO 1.02.2012 Krizový scénář, který mají Pardubice připraven pro případ, že by v mrazivých dnech nestačily kapacity azylových zařízení pro bezdomovce, počítá s využitím krytu civilní ochrany. Zatím se ale zdá, že nebude třeba. Azylové domy a noclehárny mají i v tě ... Pokračování
|
 Nejnovější sešit z edice AB - Zet Pardubicka: 
23.10.2011
Novinkou z edice AB-Zet Pardubicka je pak publikace PaedDr. Radovana Brože, kterou je Kronika cyklistiky na Pardubicku. Tento v pořadí 59. sešit z edice AB-Zet Pardubicka na sto stranách popisuje historii a vývoj cyklistického sportu na Pardubicku. To je doplněno celou řadou historických fotografií z nejrůznějších cyklistických závodů. Ve druhé polovině publikace se pak nachází kompletní seznam všech sportovců, kteří se kdy v minulosti věnovali nebo dnes věnují cyklistice na Pardubicku.
Edice AB - Zet Pardubicka Klubové sešity jsou vydávány od roku 1994. Jedná se o monotematické příspěvky členů Společnosti, nebo starší vlastivědné práce regionálních historiků. Jednotlivé sešity je možné zakoupit v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v Evropském spolkovém domě na Pernštýnském náměstí. Jakýkoliv ze sešitů AB-Zet Pardubicka zakoupíte také v našem E-shopu 1 - Karel Müller: Střední průmyslová škola potravinářské technologie Pardubice - již vyprodáno. 2 - Miroslav Huňáček:Pamětní desky a jiné pamětní nápisy na Pardubicku (Dotisk 2007, 52 stran) 3 - Sakař Josef: Nová doba města Pardubic (1870-1937) (Druhé vydání 2007, 24 stran) 4 - Karel Cyprián:Lázně Bohdaneč (Druhé vydání 1999, 40 stran) 5 - Karel František Potěšil:Pardubice, procházka městem a vzpomínky (1997, 40 stran) 6 - Jiří Kotyk: Pardubické nezákonné procesy 1948-1952 - již vyprodáno. 7 - Miroslav Huňáček: Pardubické školy (1999, 62 stran) 8 - Oskar Balatka: Ženy v Sokole, Pardubice I. - již vyprodáno. 9 - Karel František Rosůlek: Pardubice 1936 (1999, 40 stran) 10 - Miroslav Huňáček: Kostely-modlitebny-kaple-zvonice (2000, 54 stran) 11 - Zdeněk Bičík: Lepějovice (Druhé vydání 2007, 28 stran) 12 - Borovec Petr: Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích (2000, 38 stran) 13 - Filip Petr: Václav Bubeník (2001, 62 stran) 14 - Paleček Jiří: Pardubice ve 20. století (2001, 28 stran) 15 - Josef Janiš: Pardubický slavín (Druhé vydání 2007, 46 stran) 16 - Belušek Jaroslav: Premfoto Přelouč - již vyprodáno. 17 - Pardubický deník Alice Masarykové: Pardubická karanténa 18 - Miloslav Huňáček: Pardubice: Pernštýnské náměstí (2002, 32 stran) 19 - JUDr. Pavel Thein: Pardubice: Náměstí Republiky (2002, 32 stran) 20 - Petr Borovec: Měšťanská škola v Bohdanči v období I. a II. sv. války (2002, 32 stran) 21 - Linda Kremlová:Ing. Josef Prokop:starosta a továrník v Pardubicích (2002, 56 stran) 22 - F.K.Rosůlek:Příroda Pardubicka na poč. 20. století - již vyprodáno. 23 - Pavel Jedlička: Pardubická Třída míru: obchodní centrum města (2002, 4 strany) 24 - Mgr. Lenka Klicperová: Železniční pluk v Pardubicích (2003, 48 stran) 25 - Mjr. Miloš Svoboda: Pardubické parforsní hony (2003, 48 stran) 26 - Příroda Pardubicka II. - již vyprodáno. 27 - Pardubické hotely, restaurace a hospody na dobových pohlednicích (2003, 48 stran) 28 - Ing. Jiří Sedláček: Vinice na Pardubicku (2003, 24 stran) 29 - Pavel Jedlička, Jiří Paleček: Pardubická Třída Míru II. (2003, 32 stran) 30 - B.Skrbek: Kunětická hora - již vyprodáno. 31 - V.Haupt, O.Bendák: Jedovaté rostliny ve slovech a fotografiích (2003, 44 stran) 32 - Jiří Nechvíle: František Karel Rosůlek (2004, 44 stran) 33 - JUDr. P.Thein - Jiří Paleček: Pardubice, Staré město, Město, Město v ohradě (2004, 56 stran) 34 - JUDr. Pavel Thein, Miloslav Huňáček: Východočeské divadlo Pardubice (2004, 36 stran) 35 - M. Kohoutek: Příroda Pardubicka 3 (2005, 36 stran) 36 - Jiří Paleček: Klub přátel Pardubicka (2005, 72 stran) 37 - PaedDr. Radovan Brož: Kronika pardubického fotbalu (2005, 40 stran) 38 - Jiří Paleček: Zelená brána (2006, 24 stran) 39 - Pavel Studnička: Deset kapitol z kulturní historie Pardubicka (2007, 36 stran) 40 - J. Paleček: Malá kronika Pardubicka do konce 19. století (2007, 80 stran) 41 - M. Hanuš: Hudební Pardubicko (2008, 44 stran) 42 - M. Huňáček: Válečná nemocnie Karanténa (2007, 32 stran) 43 - J. Řeháček: Ladislav Machoň a Pasáž (2008, 24 stran) 44 - Jan Řeháček, Jiří Paleček, PhDr. Petr Borovec: Pardubický perník (2008, 48 stran) 44 - J. Řeháček, J. Paleček, PhDr. P. Borovec: Pardubice's Gingerbread (2009, 52 stran) 45 - JUDr. Pavel Thein, Marie Chudá, Miloslav Huňáček, Jiří Paleček: Veselka (2008, 48 stran) 46 - Dr. Justin Prášek: Na úpatí Kunětické hory koncem 19. století (2008, 24 stran) 47 - Vítězslav Haupt: Příroda Pardubicka IV. (2009, 40 stran) 48 - ing. Ladislav Podivín: Pardubické drážky a železniční pluk (2009, 40 stran) 49 - Paleček, Řeháček, PhDr. Kotyk: Evropský spolkový dům - Občanská záložna (2009, 52 stran) 50 - PhDr. J. Kotyk: Neobjasněná úmrtí - L. Krátký, Z. Fryš (2009, 40 stran) 51 - J. Řeháček: Sametová revoluce v Pardubicích (2009, 60 stran) 52 - ing. L. Podivín: 60 let městské autobusové v Pardubicích (2010, 138 stran) 53 - J. Hrstka a kol.: Podle Chrudimky aneb Kde stávaly první Pardubice (2010, 28 stran) 54 - Pavel Sviták: Ing. Jan Kašpar a počátky motorového létání v Čechách (2010, 48 stran) 55 - Bc. Michaela Velechovská: V. Ducháčková a R. Vojtěchová, pardubické odbojářky za 2. světové války (2010, 40 stran) 56 - Jiří Paleček: Malá kronika Pardubicka 20. století (2010, 200 stran) 57 - Josef Hrstka, Jan Řeháček: Pardubické městské řeky, mlýny, mosty (2011, 40 stran) 59 - PaedDr. Radovan Brož: Kronika cyklistiky na Pardubicku (2011, 100 stran) Kterýkoliv ze sešitů z edice je možné zakoupit v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v Evropském spolkovém domě na Pernštýnském náměstí. Sešity edice AB-Zet Pardubicka zakoupíte také v našem E-shopu
23.10.2011
Novinkou z edice AB-Zet Pardubicka je pak publikace PaedDr. Radovana Brože, kterou je Kronika cyklistiky na Pardubicku. Tento v pořadí 59. sešit z edice AB-Zet Pardubicka na sto stranách popisuje historii a vývoj cyklistického sportu na Pardubicku. To je doplněno celou řadou historických fotografií z nejrůznějších cyklistických závodů. Ve druhé polovině publikace se pak nachází kompletní seznam všech sportovců, kteří se kdy v minulosti věnovali nebo dnes věnují cyklistice na Pardubicku.
16.05.2011
Klub přátel Pardubicka vydal v těchto dnech další publikaci z edice AB-Zet Pardubicka. Tématem již v pořadí 57. sešitu jsou zejména vodní toky, které dotvářely z dnešního pohledu v minulosti malebný vzhled města. Publikace Josefa Hrstky a Jana Řeháčka „Pardubické městské řeky, mlýny a mosty“ se věnuje pernštejnským kanálům Halda, Městská řeka či Městská strúha, jejichž voda poháněla mnohá zařízení a vodní díla.
Před sto lety se však ráz města zcela změnil a tak zcela zanikl například mlýn Valcha, hamr, Císařský mlýn či hned několik mlýnů podél toku Chrudimky, jejíž okolí dostalo regulací toku před sto lety zcela jinou podobu.Publikace se na 40-ti stranách věnuje také historii vybraných pardubických mostů, které překonávaly či dodnes překonávají vodní toky. To vše je na 40-ti stranách doplněno zajímavými historickými fotografiemi. 
3.11.2010
Klub přátel Pardubicka vydal v těchto dnech unikátní publikaci, kterou je „Malá kronika Pardubicka 20. století“, jejímž autorem je Jiří Paleček. Publikace chronologicky rokem 1901 počínaje a rokem 2000 konče popisuje ty nejdůležitější události, kterými Pardubice a okolí žily v průběhu 20. století.
Čtěnáři se zde dočtou například zajímavosti o Východočeské výstavě z roku 1903, ale i o daleko pompéznější výstavě v roce 1931. Z publikace čtenář poznává růst a rozvoj Pardubic v průběhu 20. století, nechybí ani cela řada historických fotografií přibližujících například výstavbu zimního stadionu, výstavbu mostu přes Labe, starou Karlovinu nebo budování sídliště Polabiny. Nechybí ani fotografie ze zahájení trolejbusové dopravy v roce 1952 nebo z revolučních událostí v roce 1989. 
24.09.2010
Jedná se o bakalářskou práci jedné studentky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která se věnuje osudům dvou žen v období Protektorátu.
Cílem této studie je informovat ctenáre o dvou obdivuhodných ženách, ucitelce Ružene Vojtechové a MUDr. Vilme Ducháckové, které se zapojily do pardubického odboje za 2. svetové války. Popíšu co nejlepším zpusobem život, protinacistický odboj a konec jejich života. Historie Pardubic za druhé svetové války nesmí zapomenout na tyto dve statecné ženy ceského odboje, které se svými ciny snažily odstranit tolik nenávidený nacistický režim z ceských zemí, a prispet tak k obnove svobody ceského národa a demokracie. 
18.05.2010
U příležitosti stého výročí české aviatiky, která má své počátky právě v Pardubicích, vydal Klub přátel Pardubicka publikaci připomínající zejména osobnost prvního českého aviatika ing. Jana Kašpara. Jejím autorem je redaktor časopisu Letectví a kosmonautika Pavel Sviták, který v publikaci popisuje počátky zájmu ing. Kašpara o létání, velká část je pak věnována událostem okolo 16. dubna roku 1910, kdy se poprvé vznesl český aviatik do vzduchu, aby vykonal první řízený asi 2 km dlouhý let. Brožuru doplňuje seznam všech veřejných produkcí ing. Kašpara a bohatá fotografická příloha. 
25.04.2010
Klub přátel Pardubicka vydal v těchto dnech novou publikaci k šedesátému výročí městské hromadné dopravy v Pardubicích. Nyní je je to totiž přesně šedesát let od doby, kdy byl založen pardubický komunální dopravní podnik. 1. května 1950 tak na svou trasu poprvé vyjely dva autobusy na lince z Pardubiček do Jesničánek.
Publikace „60 let městské autobusové dopravy v Pardubicích“ vychází v rámci edice AB-Zet Pardubicka. Jejím autorem je ing. Ladislav Podivín. Celobarevná výpravná publikace na 138 stranách popisuje historii všech autobusových linek MHD v Pardubicích, nechybí ani popis všech typů autobusů, které do pardubické MHD kdy v minulosti zasáhly. Zejména vítaným zpestřením je více jak stovka unikátních barevných a černobílých fotografií a celá řadu nákresů a plánků. 
20.04.2010
V pořadí 52. sešit z edice AB-Zet Pardubicka vyšla v těchto dnech publikace s názvem „Podle Chrudimky aneb Kde stávaly první Pardubice?“ Kolektiv autorů pod vedením Josefa Hrstky připravil několik různých pohledů na oblast podél Chrudimky od Mnětic a Drozdic přes Pardubičky až po soutok Chrudimky s Labem. V této oblasti se totiž nachází například Nemošická stráň, která je od roku 1982 prohlášena chráněným přírodním výtvorem. Publikace se věnuje také vývoji krajiny v souvislosti například s regulací Chrudimky na počátku 20. Století, všímá si i rybníků, které v minulosti byly součástí krajiny na Pardubicku. Nechybí ani obsáhlá stať archeologa Mgr. Tomáše Čurdy o archeologických výzkumech v Pardubičkách, kde bylo na počátku devadesátých let minulého století objeveno nejstarší dosud známé osídlení na katastru Pardubic. 
3.11.2009
Klub přátel Pardubicka vydal u příležitosti 20-tého výročí Sametové revoluce publikaci z edice AB-Zet Pardubicka s názvem „Sametová revoluce v Pardubicích“.
Tato brožura se snaží na šedesáti stranách zmapovat průběh listopadových a prosincové události roku 1989 v Pardubicích tak, jak jsou zachyceny v archivních dokumentech a ve vzpomínkách pamětníků. Nechybí ukázky dobových archivních materiálů, fotografií, letáků, prohlášení pardubických podniků či tehdejšího studentského humoru. Čtenáři se dozvědí více například o kooptacích nových poslanců, jednáních pardubického Občanského fóra s vedením pardubické radnice či o přeměně tehdejšího paláce OV KSČ na Dům hudby.
V publikaci nechybí ani autentické vzpomínky významných osobností revolučních dní v Pardubicích jakými jsou signatářka Charty 77 paní Jarmila Stibicová, ing. arch. Miroslav Petráň či někdejší manažer pardubického Občanského fóra Pavel Šmíd. Chybět nemůže ani rozhovor s jedním ze symbolů pardubické revoluce, kterým byl vlajkonoš ze střechy Grandu. 
28.08.2009
V pořadí 50. sešit z edice AB-Zet Pardubicka se věnuje události, která se odehrála před šedesáti lety. 11. ledna 1949 byl totiž v Pardubicích za záhadných okolností zastřelen někdejší student pardubického reálného gymnázia Lubomír Krátký. Vražda tohoto studenta se stala na počátku roku 1949 v Pardubicích velmi diskutovanou a zpolitizovanou záležitostí, jak se dozvídají čtenáři publikace „Neobjasněná úmrtí: L. Krátký – Z. Fryš“, vrah studenta nebyl nikdy vypátrán. Brožura se však zabývá i smrtí Zdeňka Fryše, který tragicky zahnul o několik měsíců později. Oba dva byli někdejší spolužáky a oba dva mladíky spojovala láska ke stejné dívce. 
17.06.2009
V těchto dnech vyšla anglická jazyková mutace brožury AB-Zet Pardubicka "Pardubický perník". Brožura s anglickým názvem "Pardubice’s Gingerbread" na 52 stranách infromuje o historii výroby perníku, která sahá až do starého Egypta. Není bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala.
Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc ovládat i řezbářské řemeslo, protože si sami vyráběli perníkové formy.
Tradice výroby perníku v Pardubicích není překvapivě nikterak stará. Například v roce 1515 působil v Pardubicích jen jediný perníkář. Snad i proto perníkáři neměli v Pardubicích nikdy svůj samostatný cech. Rozvoj výroby perníku začíná až s průmyslovou výrobou perníku ve 20. století. 
21.05.2009
Klub přátel Pardubicka vydává v těchto dnech v pořadí již 49. sešit z edice AB – Zet Pardubicka. Autoři brožury se tentokrát věnují budově bývalé Občanské záložny, ve které dnes sídlí Evropský spolkový dům, v přízemí pak hojně navštěvovaná Kavárna Evropa.
Jedním z podnětů ke vzniku publikace bylo desáté výročí vzniku Evropského spolkového domu, které si v těchto dnech připomínáme. Čtenáři se dočtou mnohé o historii ojedinělého projektu spolkového domu, naleznou zde ucelené informace o všech pětadvaceti spolcích a institucích, které v budově sídlí. Brožura také popisuje bohatou historii Občanské záložny, která byla mimo jiné i významnou podporovatelkou rozvoje města. Není bez zajímavosti, že se značné finanční podpoře od Občanské záložny těšily mnohé pardubické školy, které si tak mohly nakoupit učební pomůcky, Občanská záložna stála u založení školy na Skřivánku, které byla poskytnuta částka na zakoupení pozemku, v roce 1912 byla poskytnuta nemalá finanční částka na zřízení zvláštní školy. 
14.05.2009
V těchto dnech vyšla publikace o pardubických drážkách a železničním pluku, kterou vydal Klub přátel Pardubicka jako v pořadí 48. sešit z edice AB – Zet Pardubicka. Autorem brožury „Pardubické drážky a železniční pluk“ je ing. Ladislav Podivín, který čtenáře seznamuje nejen s působením železničního pluku v Pardubicích. Ten zde sídlil od počátku roku 1919 až do roku 1994, kdy bylo železniční vojsko na našem území zrušeno. Brožura se věnuje zejména unikátním úzkorozchodným vojenským drážkám, kterými bylo ve své době protkáno město a jeho okolí a jejichž pozůstatky jsou dodnes na několika místech patrné. Mnozí možná dnes ani netuší, že úzkorozchodné vojenské dráhy vedly nejen dnešní ulici Na drážce, ale pražce a železniční koleje byly položeny například v oblasti Pardubiček, Nemošic, Židova či Skřivánku. 
26.03.2009
V těchto dnech vyšla brožura seznamující čtenáře se zajímavými dřevinami, které se nalézají v Pardubicích a jejich okolí. Brožura z edice AB- Zet Pardubicka s názvem „Příroda Pardubicka IV.“ seznamuje čtenáře také s rybníky, které se nacházejí v Pardubickém kraji.
Brožuru vydal Klub přátel Pardubicka a jejím autorem je Vítězslav Haupt, který je autorem i mnoha černobílých fotografií, které publikaci doplňují. V publikaci naleznou čtenáři kromě jiného i přehledný plánek dřevin nacházejících se v Bubeníkových a Tyršových sadech. Autor čtenáře upozorňuje například na skupinu tisovců dvouřadých, na muchovník kanadský nebo na tisovec dvouřadý. Všechny tyto dřeviny jsou totiž dendrologickými zajímavostmi Tyršových sadů. 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal v těchto dnech v pořadí již 45. sešit z edice AB.-Zet Pardubicka. Tématem této brožury je kdysi legendární pardubický hotel Veselka, který v minulosti nejednou hostil například prezidenta T.G.Masaryka, cestovatel Emila Holuba či skladatele Bedřicha Smetanu. Sešit vyšel přesně v den, kdy byl otevřen Palác Magnum, který nahradil budovu Veselky, která byla zbořena v srpnu 1972. Brožura popisuje historii objektu počínaje třicetiloetou válku, do které v místech někdejší Veselky stávala tzv. Horská brána, sešit se věnuje všem přestavbám a přístavbám v minulosti, zachycuje postupnou proměnu zájezdního hostince v nejluxusnější pardubický hotel se stovkou pokojů, nechybí řada dobových fotografií, plánků a firemní korespondence, kde nechybí například kopie koncesní listiny na provozování hotelu firmě A. Košťála či oznámení o omezení provozu bufetu z důvodu nedostatku potravin za druhé světové války. 
27.02.2009
V pořadí již 46. sešit z edice AB - Zet Pardubivka přetiskuje práci prof. Justina V. Práška, který
v letech 1874-75 učil na pardubické reálce. Někdy koncem 19. století sepsal pro reprezentační mnohasvazkové dílo "Čechy" čtyři velmi krás-né stati: Na úpatí Kunětické hory, Pardubice, Na nížině Dašické a v Pardubických Thermopylách. Tento sešit obsahuje tu první zmíněnou a ukazuje jak tehdy naši předchůdci si cenili pamětihodností a krás Pardubicka a uměli je opěvovat. Právě proto byl zachován původní sloh, jazyk i pravopis. Toto starobylé vyprávění je průvodcem po našem kunětickém kraji před asi 110 lety. Obrázky i barvité líčení nás seznamují s tehdejším stavem a svědčí, že za to století se vše podstatně změnilo, nepochybně mnohé i k lepšímu. I to je nutné připomenout.
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2008 v pořadí již 42. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Tentokrát se puboikace věnuje pardubické válečné karanténní nemocnici zvané "Karanténa", která byla v období první světové války největší vojenskou nemocnicí v Evropě. "Karanténa" pojmula až 10 tisíc raněných a jak se čtenáři z brožury dozvídají, nemocnice měla svou pekárnu, prádelnu, vlastnila svou dodárnu, několik operačních sálů nebo třeba také márnici. Pardubická Karanténa představovala skutečně nemocniční město. Byla postavena nákladem 21 miliónů korun na ploše 800.000 m2 a počet budov, z nichž některé byly velice rozsáhlé, byl 365. Z toho bylo 198 nemocničních pavilonů. 
27.02.2009
"Tuto Malou kroniku Pardubicka vydáváme pro členy klubu jako přílohu
Zpráv KPP 11-12/2007, abychom poněkud napravili nedostatek historické
literatury o Pardubicku. Množství údajů a dat je omezeno rozsahem
brožury. Snahou bylo připomenout pokud možno všechny obce Pardubicka,
aby bylo zřejmé, jak se z jednotlivých vsí, malých statků vytvářela větší
panství, až byla spojena v jednom politickém okrese Pardubice r.1850.
Po sto letech došlo k menším změnám jeho území a r.2003 okres
zanikl. Naznačený historický vývoj však ukazuje, že se nejednalo o umělý
správní útvar, ale zůstává historický celek Pardubicko, jehož
jméno má náš klub ve svém názvu a které zůstavá oblastí našeho zájmu," uvádí se v úvodním slovu Jiřího Palečka k brožuře číslo 40 z edice AB - Zet Pardubicka.
Tato unikátní kronika skutečně mapuje všechny významné události jednotlivých obcí na Pardubicku. Zajímavostí je řazení údajů chronologicky podle jednotlivých roků až do roku 1900. 
27.02.2009
V pořadí jako 36 sešit z edice AB - Zet Pardubicka vyšla publikace s názvem "Klub přátel Pardubicka". Jak již název napovídá, brožura poměrně dopodrobna popisuje více jak čtyřiceti letou historii klubu.Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945 – 1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých 43 let až dodnes. Od dubna 1967 přešel KPP pod Východočeské muzeum Pardubice, současně došlo k přejmenování na Klub přátel Pardubicka. Tehdy vznikl také historický kroužek KPP, později i turistický odbor KPP. Druhým předsedou spolku byl 24.2.1970 zvolen A.J.Kubeš, o rok později došlo opět ke změně zřizovatele. Od roku 1971 patřil Klub přátel Pardubicka pod Městskou informační službu. 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal v edici AB - Zet Pardubicka v těchto dnech publikaci s názvem Pardubický perník. "Jedná se o první publikaci takto monotematicky zaměřenou na zboží, které je typickým pardubickým produktem," zhodnotil publikaci historik PhDr. Jiří Kotyk. Čtenáři se zde dočtou, že perník se pekl již ve starém Egyptě nebo že pražská ulice Celená dostala své pojmenování právě podle perníkářů. Těm se totiž tehdy říkalo caletníci. Není také bez zajímavosti, že v době husitství byl perník považován za přepychové zboží, o které byly hrány hazardní hry v kostky, dokonce se v té době hovořilo o tom, že by se výroba perníku zakázala. Dostat se do cechu perníkářského nebylo v minulosti nikterak snadné. Vyžadovalo to totiž poměrně velkou zručnost. Perníkové těsto bylo díky své tuhosti náročné na hnětení, perníkáři museli navíc ovládat i řezbářské řemeslo, protože si sami vyráběli perníkové formy. 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal další sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jeho námětem je významný architekt první poloviny 20. století Ladislav Machoň a především jeho stavby, které dodnes zdobí Pardubice. Asi nejznámějším Machoňovým dílem ve městě je Pasáž na třídě Míru. Ta byla postavena v roce 1925 a tehdy byla opravdu chloubou města. Publikace však čtenáře rovněž stručně seznamuje s životem tohoto významného architekta a současníka například Josefa Gočára. Ladislav Machoň se narodil roku 1888 v Praze, ale vztah měl i k Pardubicím, jelikož zde několik let žil a studoval na místním reálném gymnáziu. Je mimo jiné i architektem telefonní centrály v Praze na Letné nebo vily bratří Čapků. Jeho přestavba pražského Klementina a Strakovy akademie, dostavba právnické fakulty v Praze, jeho velkorysé stavby v Pardubicích či památník J. A. Komenského v Naardenu patří k významným dílům naší meziválečné archi-tektury. Jak se v publikaci "Ladislav Machoň a Pasáž" uvádí, málokterý architekt má v Pardubicích tolik realizací, jako sám Machoň. Brožura popisuje budovu Ředitelství pošt a telegrafů, která byla postavena v roce 1924 dle jeho návrhu, o rok později byla dle Machoňova návrhu i budova Státní reálky (dnes Střední průmyslové školy elektrotechnické), dle jeho návrhu byl postaven i poštovní úřad na dnešní třídě Míru nebo budovy okresního soudu a finančních úřadů (dnes Střední průmyslové školy chemicko-technologické). 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal v pořadí již 41. sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Hudební Pardubicko" s podtitulem "Hudební zastavení v obcích Pardubicka". Autorem publikace je Miroslav Hanuš, který seznamuje čtenáře s hudebníky, hudebními těles či hudebními pedagogy, kteří kdy v minulosti působili v obcích Pardubického okresu. Podle abecedy zde jsou seřazeny jednotlivé obce okresu Býští či Čepím počínaje a Zminným konče. " V dějinách české hudby se na mnoha místech setkáváme s kantory-hudebníky, kteří byli nositeli tradice českých hudebníků a svou prací se význačným podílem zúčastňovali na historickém vývoji v nejtěžších do-bách českého národního útisku. Kantoři-hudebníci se však nevěnovali hudbě jen z pohnutek ideálních, ač i těch bylo u nich dosti, jako z nutnosti , aby si přivydělávali na kůrech chrámů hudbou. Tato nutnost, a ovšem i vrozená láska k hudbě, dala našemu národu v dobách národní nesvobody muže, kteří se zasloužili o pěstování hudby na venkově a často byli jedinými nositeli hudební kultury dané oblasti. Tak v Čechách vznikaly celé rody kantorů, ze kterých se do popředí hudební kultury oblasti vychovali vynikající skladatelé, virtuosové, pedagogové či sbormistři. Proto portréty jedinců, hudebních skladatelů a pedagogů mohou být jen nepatrným příspěvkem k poznání tradic hudební oblasti Pardubicka. Slavná tradice v Sezemicích, Přelouči, Holicích, Horním Jelení, Bohdanči a řadě dalších míst Pardubicka může vydat svědectví o skupině vynikajících kantorů, skladatelů, pedagogů a sbormistr," uvádí autor publikace v úvodu. 
27.02.2009
V edici AB - Zet Pardubicka vychází ve druhém vydání jedenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka "Lepějovice - zaniklá obec". Jedná se o práci práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské.
27.02.2009
V pořadí jako již devětatřicátou bružuru z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka právě v těchto dnech pobilkaci Pavla Studničky s názvem Dest kapitol z kulturní historie Pardubicka. Jedná se o jakési medailonky deseti osobností, které se v minulosti zapsaly do kulturné historie Pardubicka. V publikaci se objevuje například jméno Adalbertus Bohemus, což byl český jezuita žijící v 16. století, který své rané dětství strávil v Pardubících. Publikace se věnuje také osobnosti Františka Bíbuse, dnes již pozapomenutého prozaika z první poloviny dvacátého století. Zajímavý je i rozhovor se současným básníkem Milošem Vodičkou, či básníkem a publicistou Petrem Kabešem. Brožura se věnuje také postavě stavitele železnic ing. Janu Pernerovi, věnuje se i jednomu dávnému článku z roku 1947 o dlouholetém učiteli ing. Janu Žemlovi. V publikace Deset kapitol z kulturní historie Pardubicka se dozvíte více také o osobnosti někdejšího ministerského předsedy Františka Udržala, jehož význam dalece přesahuje hranice Pardubicka. 
27.02.2009
V roce 2005 vydal Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka jako 35 sešit z edice AB - Zet Pardubicka celobarevnou publikaci vytištěnou na křídovém papíře s názvem "Příroda Pardubicka III - Přírodní fenomény Pardubicka". Jejím autorem je Martin Kohoutek, který v publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína. Zajímavá jsou dle autora publikace také slepá ramena a tůně přímo v Pardubicích, v okolí Mělic, Rosic, Lomenic, Přelouče, Semína, Řečan, Kladrub, Kojic a jinde. V další kapitole jsou pak popsány lesní porosty na Pardubicku. V pardubickém regionu byly kdysi nejrozšířenějším lesním společenstvem zejména lužní lesy, které se vyskytovaly v blízkosti řek a potoků. Většina lužních lesů však byla dle autora bohužel odlesněna, vysušena a přeměněna v louky nebo pole. Zůstala zachována pouze malá část z nich. Typickými stromy zde jsou především jasan ztepilý, vrba bílá, topol černý či jilm vaz. 
27.02.2009
Dva autoři - Jiří Paleček a Pavel Jedlička - jsou tentokrát podepsáni pod sešitem 29 edice AB - Zet Pardubicka, který vydala v roce 2003 Společnost pro rozvoj Pardubicka. Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném". Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět. Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka" podle názvu Stalinova třída z 50. let minulého století. Vznik ulice spadá až do doby Arnošta z Pardubic, k rozvoji však dochází až v 16. století za Pánů z Pernštejna. 
27.02.2009
V pořadí 28. sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v roce 2003 Klub přátel Pardubicka publikaci ing. Jiřího Sedláčka, který je na svazích Kunětické hory pokračovatelem tradice založené na Pernštejnů v 16. století. Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka. V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku Opatovického kláštera. Za panování Karla IV., v době největšího rozmachu vinic se prý výměra vinic v Čechách pohybovala mezi 4 000 - 5 000 hektary, z toho Praha měla 700 hektarů vinic. 
27.02.2009
V roce 2003 vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka v pořadí 26. sešit edice AB - Zet Pardubicka publikaci s názvem Příroda Pardubicka II., jejímž autorem je Vítězslav Haupt. Publikace představuje z hlediska přírodních zajímavostí několik koutů Pardubicka. Jedná se například o parky, lesy či chráněná místa. V publikaci je popsána flóra příměstských lesů, autor popisuje les u Doubravic, který se táhne k Hrádku a k Lázním Bohdaneč. Porost je zde zejména dubový a smrkový, četný je zde porost bezu a ostružníku. Další les zmiňovaný v publikaci se nachází v městské části Svítkov. Zde se kromě dubů a bříz nachází dále akáty. Ze silnice u pravé odbočky do Svítkova u hlavní silnice na Přelouč lze vidět hustší porost dubu červeného, který pochází ze Severní Ameriky. Zmiňován je dále studánecký les a jeho porost, představeny jsou zde dále zajímavé stromy Bubeníkových sadů a Tyršových sadů včetně plánků s výběrem významných dřevin obou parků. Publikace se dále věnuje arboretu ve Vysokém Chvojně, kde se nachází Přírodní rezervace Prachovská stráň s podobným bukovým porostem jako v případě Buků u Vysokého Cvojna. Na okraji lesa se pak nachází arboretum. Velmi významnými stromy zde jsou zejména borovice těžké, které dle odborné literatury dosahují výšek až sedmdesát metrů. Další raritou je například pazerav sbíhavý. Není jej možné přehlédnout, protože zdejší exemplář je údajně největším stromem v Česku. 
27.02.2009
Jako svou v pořadí 22. publikaci z edice AB - Zet Pardubicka vydali v roce 2002 Klub přátel Pardubicka a Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubicko I. před 80 lety - Příroda. Jedná se o přetisk části práce Františka Karla Rosůlka, jednoho z nejvýznamnějších regionálních vlastivědných pracovníků. Popisovaný sešit AB - Zet využívá jeho díla z roku 1925 nazvaného "Našim i cizím", které bylo tehdy vydáno jako vlastivědná čítanka Pardubicka pro mládež i dospělé. 22. sešit edice AB - Zet Pardubicka ve svém úvodu informuje o krajině, ve které se oblast Pardubicka nachází. Pardubický okres jest z části pahorkatou planinou, z části rovinou a náležejí k Českomoravské vysočině. Publikace popisuje zajímavosti geologické činnosti v minulosti, zejména pak Kunětickou horu, jako výsledek této činnosti. "Rozsáhlý útvar křídový, pokrývající velký díl východních Čech, protržen byl v době třetihorní několika vyvřelinami, jež náležejí k řetězu homolovitých vrchů čedičových Českého středohoří, z nichž nejvyšší je Kunětická hora (305 m. nad mořem)", uvádí se v publikaci. Publikace dále popisuje nejen Kunětickou horu, jako přírodní zajímavost, ale také historii hradu, kvůli kterému je dnes tato dominanta Pardubicka zejména navštěvována. 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka vydal v roce 2002 v pořadí dvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka s názvem Měšťanská škola v Bohdanči v období I. a II. světové války. Autorem publikace je PhDr. Petr Borovec, který si jako námět pro publikaci vybral období školy, která byla otevřena 4.10.1896 a kterou od jejího založení prošly tisíce dětí a desítky učitelů. "Zcela určitě nejobtížnějším obdobím pro školu bylo překonání obou světových válek. Právě těmto obdobím je věnována tato publikace," uvádí její autor v úvodu. Budova Měšťanské školy v Bohdanči byla postavena za neuvěřitelných 6 měsíců, když základní kámen byl položen 19.4.1896. Hned v prvním školním roce fungování školní budovy školu navštěvovalo 206 žáků, z toho 123 chlapců a 83 dívek. Zanedlouho po začátku prázdnin v roce 1914 vypukla světová válka. Státní úřady zpřísnily dohled nad školními budovami, stav učitelů byl omezen, bylo zavedeno dvousměnné vyučování, děti musely pomáhat vojenské výrobě. 7.12.1914 zabralo c.k.vojsko obě školní budovy, musely se najít nové prostory k vyučování. Městská rada vykázala dvě místnosti na radnici, dále se podařilo pro výuku získat dvě místnosti v lázních. Až do konce školního roku tedy probíhala v pondělí a ve čtvrtek výuka chlapecké měšťanské školy, v úterý a v pátek dívčí měšťanské školy a ve středu a v sobotu pak výuka školy obecné. Místnosti pro výuku se neustále měnily, učilo se i v sále hostince. Teprve na konci prázdnin 1915 vojsko budovu školy vyklidilo. 
27.02.2009
Jako třináctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka v roce 2001 publikaci s názvem Václav Bubeník (1828 - 1879), starosta Pardubic. Autorem tohoto sešitu je Filip Petr. Jedná se o jeho diplomovou práci, ve které se snaží postihnout osobnost Václava Bubeníka, především jeho výkon úřadu starosty města. "Starostové patřili vždy k nejváženějším občanům měst a obcí, zastupovali je navenek, přijímali významné návštěvy a zúčastňovali se mnoha významných akcí," uvádí v úvodu publikace autor. Hlavními prameny při vzniku práce potažmo pak publikace byly Zápisy schůzí a usnesení městské rady z období výkonu starosty Václava Bubeníka, které jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Pardubicích. Václav Bubeník se narodil v domě čp. 109 na Wernerově náměstí a nesl název Císařský mlýn jako syn mlynáře Antonína Bubeníka. Dětství a mládí prožil v Pardubicích. Vzdělání nabyl na místních školách a pak cestováním a pilnou četbou. Úřad starosty města Pardubic se uvolnil 11. ledna 1862 po náhlé smrti jeho bratra Josefa. Dne 27. ledna téhož roku se konala volba nového starosty. "Snad nikoho po oznámení jejího výsledku nepřekvapilo, že výběr padl na mlynáře Václava Bubeníka, bratra zemřelého. Jednalo se totiž o osobnost, která svým rozhledem neměla mezi ostatními zastupiteli rovnocenného partnera," uvádí v publikaci její autor. 
27.02.2009
V pořadí šestnáctý sešit z edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka společně se Společností pro rozvoj Pardubicka v roce 2001 publikaci Jaroslava Bulička PREMFOTO Přelouč. Autor je bývalým předsedou výstavního výboru PREMFOTO a hned v úvodu publikace uvádí, že pod tímto názvem se skrývala pravidelná výstava fotografií, která se každoročně konala právě v Přelouči. První ročník výstavy se konal v roce 1957 a byla zde vystavena stovka fotografií, poslední patnáctý ročník se konal v roce 1972 a vystaveno zde bylo více jak 3 700 fotografií ze dvaceti států světa. V publikaci naleznete řadu zajímavostí například také o tom, že se v roce 1969 pořadatelé rozhodli v souvislosti se vstupem "spřátelených armád" do republiky nepřijmout zásilky ze států okupačních armád. Následující ročníky pak bohužel poznamenala politická rozhodnutí, kdy v roce 1972 bylo pořadatelům výstavy nařízeno, aby se dvaceti udílených cen alespoň tři získali autoři ze SSSR. Jak autor uvádí, bez zajímavosti není ani skutečnost, že od osvobození do prvního ročníku výstavy v roce 1957 se konala v Československu jen jedna jediná fotografická výstava. 
27.02.2009
Společnost pro rozvoj Pardubicka vydala v srpnu roku 2006 publikaci "Zelená brána." Tento sborník článků ze Zpráv Klubu přátel Pardubicka sestavil Jiří Paleček a vše vyšlo jako 38. sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Jak se čtenář dozvídá hned z úvodu publikace, Zelená brána je vysoká 59 metrů, na ochoz brány, z něhož je krásný rozhled na celé město, se vystoupí po 154 schodech. V roce 1507 dal Vilém z Pernštejna obehnat město hradbami a hradebním příkopem. V místech, kde se do města vjíždělo pak včlenil do hradební zdi nové předbraní. Publikace informuje také dnes o méně známé skutečnosti, kterou byla malba erbů. Ty byly namalovány přímo na fasádu Zelené brány v roce 1662 místním zedníkem Václavem Raysykem. O které erby šlo, naleznete právě v publikaci, o níž je řeč. 
27.02.2009
V pořadí čtrnáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2001 Společnost přátel Pardubicka. Jiří Paleček napsal publikaci s názvem Pardubice ve 20. století.
Publikace seznamuje čtenáře s nejdůležitějšími událostmi, které se v Pardubicích v průběhu 20. století udály, a které měly vliv na vzhled města.
Na počátku brožury jsou zhodnoceny nejdůležitější události z 19. století, které měly zásadní vliv na formování města v budoucnosti. Velký význam pro formování města tak měla skutečnost, že se Pardubice ve druhé polovině 19. století staly důležitou železniční křižovatkou. Jak však uvádí autor, pardubické nádraží paradoxně zpočátku sloužilo spíše pro sousední města Chrudim a Hradec Králové, kam byli cestující rozváženi množstvím dostavníků.
Na počátku 20. století byly již Pardubice se 17 tisíci obyvatel největším východočeským městem. Do 20. století vstoupilo město opravdu velkolepě, když bylo město pořadatelem Východočeské výstavy v roce 1903, která se konala v prostoru dnešních Olšinek.
27.02.2009
Další, tentokrát již pětadvacátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka se věnuje Parforsním honům, které v devatenáctém století proslavily Pardubice a nebýt této zábavy, kdo ví, zda by vznikla tradice Velké pardubické. Tento sešit přetiskuje práci majora Miloše Svobody, někdejšího člena Klubu přátel Pardubicka. Tato práce byla původně na pokračování otiskována ve Zprávách KPP v průběhu roku 1993. Pardubice 19. století nebyly nijak významným městem. Do společenského života ve městě přinášela větší pružnost snad jen jezdecká posádka. V první polovině 19. století žil v Chlumci nad Cidlinou hrabě Octavián Kinský. První historický hon po anglickém způsobu uskutečnil Octavián Kinský na podzim roku 1836. Jednalo se o hon na jelena. Za tímto účelem dovezl do Čech plnokrevné koně se smečkou strakatých psů z Anglie. Hony za účasti šlechty a důstojníků z okolních posádek probíhaly většinou v okolí Kladrub nad Labem. Hrabě Kinský začal jako první nosit předepsaný červený kabát. Roku 1837 přichází do Pardubic plukovník kníže František Liechtenstein. V roce 1841 se oženil s hraběnkou Julií Potockou. Aby se jeho choť nenudila, uspořádal kníže Liechtenstein 15. září 1841 parforsní hon na jelena. Spolu s plukovníkem Clam-Gallasem a knížetem Auersperkem ze Slatiňan položili základ Pardubické parforsní společnosti. Štvanice se konaly od začátku října do vánoc čtyřikrát v týdnu za smečkou na jelena a jednou na zajíce. K prvním honům se používalo 36 psů a 140 koní. 
27.02.2009
V pořadí devatenáctý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 publikaci s názvem "Pardubice - náměstí Republiky". Publikace vznikla jako sborník článků významného pardubického propagátora JUDr. Pavla Theina. Jak v úvodním slově uvádí Jiří Paleček, popudem pro vznik této publikace byl článek JUDr. Theina z roku 1969 "Křižovatka u Zelené brány". V něm je popsána historie a tehdejší stav dnešního náměstí Republiky. Zde je mimo jiné uvedena také kritika tehdejší rekonstrukce dnešního náměstí Republiky, při které byl přímo středem náměstí vybudován frekventovaný průtah městem, čímž došlo ke znehodnocení klidového prostoru před divadlem. Publikace tedy přetiskuje článek Jiřího Palečka z roku 1969 popisující rekonstrukci celého prostranství na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, kudy byla v zájmu urychlení dopravy vybudována čtyřproudá silnice. Paleček zde popisuje možná a navrhovaná řešení dopravy v centru Pardubic. 
27.02.2009
V pořadí osmnácté číslo edice AB - Zet Pardubicka vydala v roce 2002 Společnost pro rozvoj Pardubicka.publikaci s názvem Pardubice - Pernštýnské náměstí. Jak je uvedeno v úvodu, jedná se o práci Miloslava Huňáčka, která je součástí jeho svazku "Pardubické zajímavosti". V této práci je popsáno celkem šestnáct pardubických náměstí. Pernštýnské náměstí je centrem pardubické Městské památkové rezervace, která byla vyhlášena 5.3.1964. Náměstí má rozlohu 130 x 48 metrů, tedy 6 240 metrů čtverečných, dnes se na něm nachází celkem 30 domů. Náměstí zaujímá nejvyšší polohu ve Starém Městě. Mírně písečné návrší bylo po požáru roku 1507 srovnáno do roviny. Náměstí se nejprve říkalo "rynk", od poloviny 19. století neslo název "Hlavní náměstí". Roku 1918 bylo pojmenováno "náměstí Viléma z Pernštejna" a tento název byl v padesátých letech upraven na "Pernštýnské náměstí". 
27.02.2009
Mgr. Petr Borovec je autorem v pořadí již dvanáctého sešitu edice AB - Zet Pardubicka, který v roce 2000 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka a Klub přátel Pardubicka.
Sešit se jmenuje Stručná historie živností, obchodu a průmyslu v Pardubicích.
Překotný rozvoj průmyslu v Pardubicích nastává zejména ve druhé polovině 19. století, což autor publikace připomíná hned v úvodu. Do té doby bylo Pardubicko typickým zemědělským krajem. Rozvoji průmyslu po roce 1859 bylo dle autora důležité zrušení cechů jako brzdy a přežitku středověké řemeslné výroby. Průmyslová výroba se ve městě začíná rozvíjet od roku 1866. Tehdy totiž vznikla továrna Julius Hübner a Karel Opitz - továrna na výrobu a zařízení mlýnů. Založení této firmy je neoficiálně považováno za začátek průmyslové výroby ve městě. Ve druhé polovině 19. století v Pardubicích působily ještě další dvě firmy zabývající se stavbou mlýnů. Jednou z nich byla továrna bratří Macháňů a pak firma Josefa Prokopa - továrna na mlýnské stroje, která byla založena roku 1870. Cukrovarský průmysl je dnes pro Pardubice již minulostí. V 19. století však byla situace zcela jiná.Cukrovka se pěstovala v celém Polabí a tak i v Pardubicích vznikla v roce 1869 Akciová továrna na cukr. 
27.02.2009
V edici AB - Zet Pardubicka vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 2002 jako svůj jedenáctý sešit publikaci "Lepějovice - zaniklá obec". Jak je uvedeno v úvodu publikace, jedná se o přetisk práce archiváře Zdeňka Bičíka, významného vlastivědného pracovníka Pardubicka. Bičík byl aktivním členem historického kroužku v rámci Klubu přátel Pardubicka v šedesátých a sedmdesátých letech. Náplní tohoto kroužku byl mimo jiné i průzkum zaniklé vsi Lepějovice. Zpráva o výsldcích tohoto průzkumu vyšla ve druhém ročníku Sborníku prací východočeských archivů v roce 1972. Přetisk této zprávy je hlavním námětem tohoto sešitu edice AB - Zet Pardubicka. V úvodu publikace jsou uvedeny ještě další převážně starší materiály o této obci, z nichž se například dozvídáme, že součástí obce byl kostelík sv. Michala archanděla, do roku 1829 zde bývala dokonce škola. První zmínka o Lepějovicích pochází z roku 1167, obec dle historika F.K.Rosůlka zanikla v průběhu třicetileté války, kdy byl i samotný kostel pravděpodobně značně poškozen. Z tohoto důvodu se ve Zprávě o stavu far v kraji Chrudimském z let 1650 - 1652 uvádí, že se doporučuje připojení Lepějovic k faře přeloučské. Publikace popisuje rybníkářství i lesní hospodářství v oblasti, zápisy z pozemkových knih dokumentující majitele gruntů. Nejstarší zpráva o Lepějovicích jako zaniklé obci pochází z roku 1808, dle Bičíka je obec jako vesnice s kostele m vyznačena na Mullerově mapě Čech z roku 1720. 
27.02.2009
Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka vydalo v roce 2000 jako v pořadí desátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka publikaci Kostely - modlitebny - kaple - zvonice. Publikace nabízí úplný přehled kostelů, modliteben, kaplí a zvonic v Pardubicích doůlněn fotografiemi. Jak je uvedeno v úvodu publikace, k rozšíření zvoniček na venkově docházelo zejména po roce 1751, kdy císařovna Marie Terezie vydala příkaz o zvonění v době požáru. Mnohé zvoničky se postupem času změnily na kapličky. Do věží zvonic a kostelů byly často ukládány nejrůznější dokumenty popisující události tehdejší doby. Příkladem může být zvonička ve Starých Čívicích, kde byl při rekonstrukci nalezen dokument z 1- prosince 1866, popisující prusko-rakouskou válku u Hradce Králové právě ve vztahu k této obci. Bohužel zvony se později staly vítaným materiálem pro potřeby armády. V roce 1917 tak byly zrekvirovány dva zvony od sv. Bartoloměje a 2 zvony ze hřbitovního kostela u sv. Jana Křtitele. Autor publikace Miloslav Huňáček zde popisuje slovem i fotografií celkem 43 zvonic, kostelů, modliteben a kaplí v Pardubicích včetně přidružených obcí včetně již dnes neexistujících památek. A tak je zde popsána například i židovská synagoga, která stála v Pardubicích v místech dnešního Domu služeb od roku 1879. Zbořena byla roku 1958. 
27.02.2009
V pořadí již sedmatřicátý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v letošním roce Klub přátel Pardubic publikaci "Kronika pardubického fotbalu", jejímž autorem je Paeddr. Radovan Brož. Jak název napovídá, publikace mapuje regionální historii nejrozšířenějšího a nejpopulárnějšího světového sportu, který má své základy v 19. století v Anglii. Jak v publikaci uvádí autor, do Pardubic přivezli fotbal studenti pražských vysokých škol. Přes nepochopení ředitele reálky Storcha i profesorského sboru, byl tento nový sport studenty nadšeně přijat. V roce 1899 byl ustanoven kroužek, který nadšeně přijal jméno S.K.Pardubice. První zápas byl odehrán 25. března 1901 proti Chrudimi proti místnímu S.K. a skončil porážkou 1:19. Tehdy se začala psát historie pardubického fotbalu. Hřiště fotbalového klubu se neustále stěhovalo, až v roce 1903 si sportovní klub otevřel vlastní hřiště na Olšinkách u příležitosti Východočeské výstavy dne 21. června v místech, kde dnes stojí budova Ideonu. Výrazným zlomem v historii klubu je rok 1931, kdy byl utkáním amatérských mužstev ČSR a Maďarska otevřen před rekordní návštěvou 12 tisíc diváků otevřen moderní stadión v rámci Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu v Pardubicích. 
27.02.2009
Jako v pořadí devátý sešit edice AB-Zet Pardubicka vydala v roce 1999 Společnost pro rozvoj Pardubicka publikaci s názvem Pardubice 1936. Jedná se o přetisk práce pardubického vlastivědného pracovníka F.K.Rosůlka, kterou vydalo Městské průmyslové muzeum v Pardubicích v roce 1936. Publikace nabízí procházku po městě, seznamuje s jeho historií a nabízí velmi cenné dobové fotografie. Publikace byla v roce 1999 vydána v původní úpravě bez jakýchkoliv doplňků či komentářů. Vypuštěna byla pouze druhá část F.K.Potěšil - Kunětická hora a inzertní část. Publikace v úvodu seznamuje s historickým vývojem města počínaje klášterem cyriaků, podrobně je popsáno období Pánů z Pernštejna v Pardubicích, ale i rozmach města po roce 1845. Autor se věnuje také vývoji dopravního spojení města s okolním světem. První most byl v Pardubicích postaven roku 1494 panem Vilémem z Pernštejna. Ten byl v minulosti několikrát zbořen a znovu postaven. Popsána je historie všech mostů přes Labe i Chrudimku. Nejstarší silnice, která Pardubicemi procházela vedla od Vysokého Mýta k Hradci Králové. 
27.02.2009
Sedmý sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal Klub přátel Pardubicka ve spolupráci se Společností pro rozvoj Pardubicka v roce 1999. Publikace Miloslava Huňáčka "Pardubické školy" stručně představuje pardubické základní, střední, zvláštní i vysoké školy. Vzhledem k tomu, že v publikaci čtenář nalezne také zrušené pardubické školy, jedná se o velmi ucelený přehled jednačtyřiceti školských zařízení v Pardubicích. Nejsou zde však uvedena střední odborná učiliště a integrované střední školy. Jak autor v úvodu přiznává, hledání podkladů pro tuto publikaci bylo nezvykle složité a komplikované. Prostudovány tak byly školní i obecní kroniky, materiály z archivu pardubického magistrátu i Okresního archivu. Počátek školského vzdělávání ve městě je spjat se základem města a potřebami farního chrámu a kláštera Cyriaků. Publikace stručně informuje o historii pardubického školství chronologicky informuje o významných událostech z historie školství v Pardubicích. 
27.02.2009
Společnost pro rozvoj Pardubicka vydala v roce 1997 pátý sešit z edice AB - Zet Pardubicka. Pod názvem "Pardubice - Procházka městem a vzpomínky" je zde přetištěna práce zasloužilého vlastivědného pracovníka Františka Karla Potěšila, která byla původně otištěna ve sborníku ke čtyřicátému výročí Městské spořitelny v Pardubicích 1886 - 1926.
Jak uvádí v předmluvě k publikaci Jiří Paleček, publikace připomíná staré mnohde zmizelé Pardubice i čilý ruch na počátku dvacátého století. "Tato brožurka by měla, poněkud nostalgicky, navázat na snahy o podnícení zájmu občanů o naše město a kraj i o prohloubení velmi potřebného patriotismu. Karel František Potěšil byl velikým a příkladným patriotem," uvádí dále v předmluvě Paleček. Procházka městem F.K.Potěšila začíná na místě, které jako první před osmdesáti lety spatřili ti, kteří do města přijeli povětšinou vlakem: "Tisíce a tisíce krajanů i cizinců stane do roka na našem rošném nádraží. Snad pozorují tu čilý život, k uchu jejich doléhá hluk lokomotiv, dunění vlaků, hlasy lidské, snad ubíhají dál z toho šumu do ulic městských, nebo dál pokračují v cestě. Ale mysl Pardubčana plní tu mnohé vzpomínky i povzbuzují naděje," popisuje dojmy z tehdejšího nádraží Potěšil. 
27.02.2009
Představujeme Vám další publikaci z edice AB - Zet Pardubicka. Sešit s názvem Lázně Bohdaneč - Průvodce městem, lázněmi a okolím vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka poprvé v roce 1996 a pro velký zájem podruhé v roce 1999. Brožura patriota města a dlouholetého průvodce lázeňských hostů Karla Cypriána byla vydána jako v pořadí čtvrtá publikace edice. "Předložený průvodce chce v minimálním objemu podat maximum informací návštěvníkům města Lázně Bohdaneč i jeho občanům. Informace se týkají přírodních, historických, stavebních pamětihodností i současných služeb a podnikatelských aktivit," uvádí autor v předmluvě k publikaci. Brožura je rozdělena do tří částí. První část poskytuje základní informace, popis celého města a okolí, trasy pro prohlídky města a lázní i tipy na výlet do okolí. Druhá část publikace je věnována podrobnějšímu popisu nejvýznamnějších památek a pamětihodností. Třetí část publikace podává informace o místních organizacích a službách. 
26.02.2009
Chceme Vám představit další z edice AB - Zet Pardubicka, jejíž jednotlivé tituly můžete zakoupit v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v přízemí Evropského spolkového domu vždy v úterý nebo ve čtvrtek mezi 10 - 12 a 14 - 17 hodinou. Jako sešit číslo 3 vydala Společnost pro rozvoj Pardubicka v roce 1995 titul "Nová doba města Pardubic". Jak je uvedeno v úvodu, sešit vyšel u příležitosti 700. výročí první písemné zmínky o Pardubicích a obsahuje stejnojmennou stať zasloužilého historika Pardubic Josefa Sakaře ze sborníku Padesát let městské spořitelny v Pardubicích 1886 - 1936. Jak uvádí v předmluvě sešitu Jiří Paleček, jedná se o Sakařovu neznámou práci a dá se považovat za stručné pokračování jeho obsáhlých Dějin Pardubic nad Labem. Novou dobou města Pardubic považuj Josef Sakař období po roce 1845, kdy do Pardubic přijel první vlak. Josef Sakař zde následně popisuje období let 1849 - 1853, kdy byly Pardubice sídlem krajské správy, která se také stala hnací silou rozvoje Pardubic podobně jako následný rozvoj dopravy, ať jím bylo zavedení pravidelné dopravy dostavníky mezi Pardubicemi a Čáslaví v roce 1850, roku 1851 do Hradce Králové či roku 1852 do Náchoda. Významný byl v tomto období také rozvoj železnice, kdy byla vybudována dráha pardubsko-liberecká a také dráha do dřívějšího Německého Brodu. Od roku 1859 začíná fungovat nové společné nádraží. 
26.02.2009
Chceme vás upozornit, že právě v těchto dnech vychází dotisk a doplněné vydání v pořadí druhého sešitu edice AB - Zet Pardubicka s názvem "Pamětní desky a jiné pamětní nápisy v Pardubicích".
Tato publikace vznikla na základě sbírky Miloslava Huňáčka, který sepsal všechny nápisy na pamětních deskách a pomnících Pardubicka. Publikace je rozdělena do dvou částí. V té prvé je veřejnost seznamována s nápisy na území Pardubic včetně připojených obcí, další část pak obsahuje nápisy z ostatních obcí Pardubicka.
Hned na počátku seznamuje autor čtenáře s textem nápisu na bronzové desce umístěné na Zelené bráně, kde mimo jiné stojí: "Zelená brána byla postavena jako součást městského opevnění po roce 1507. Po požáru města r. 1538 ji obnovil Mistr Jiřík v pozdně gotické podobě. Předhradí s renesanční atikou je ozdobeno reliéfem Ješek z Pardubic před Milánem, vytvořeným podle návrhu M.Alše".Dále jsou v publikaci uvedeny texty na všech deskách na Starém městě, ze kterých se dále dozvídáme, že kostel sv. Bartoloměje byl roku 1421 zničen a v letech 1507-1515 obnoven, že městská zvonice byla postavena v roce 1507 na hradební zdi nebo že Pardubice byly opevněny trojím pásem hradeb a hradebním příkopem, zasypaným roku 1912. Ve městě je zde takto popsáno na 25. pamětních desek, 16 desek významných osobností, popsáno je zde i deset pomníků včetně pomníku Bratranců Veverkových či pomníku obětem Zlaté přilby. |
Přehled akcí na leden 2012 pořádaných KPP si můžete stáhnout ve formě dokumentu ZDE. 
  
V čísle 1 - 2 ZPRÁV Klubu přátel Pardubicka si mimo jiné přečtete:- Hospodářská výstava v roce 1941 v Pardubicích nebyla - Hospodářský vývoj Pardubic v porovnání s Hradcem Králové - Božská Ema Destinová a Pardubice - Stávka v Telegrafii v roce 1941   
Email: kpp.pardubice@seznam.cz ICQ: 281-079-992  - Sametová revoluce v Pardubicích - Pardubičtí starostové a primátoři - Rejstřík Zpráv KPP 1965-2005 - Rejstřík Zpráv KPP 2007-2010 - Vlastivědná abeceda dr. Theina - Seznam sešitů AB-Zet Pardubicka 
 sitemap.xml | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
